@Jonáš: Naprosto elementární vlastní čísla matic a práce v mnohorozměrném prostoru, včetně derivování a integrování? Nepopírám, že je to důležité, ale na reálných, snadno pozorovatelných jevech ti bude mnohem užitečnější třeba kombinatorika nebo aspoň nějaká velmi základní znalost teorie grafů.

Také je k zamyšlení, jak komplikované důkazové techniky se používají v diskrétce a jinde. Diskrétka tě naučí tisíci způsoby používat indukci a selský rozum, jinde často používáš neprůhledná lemmata a velmi abstraktní předchozí výsledky, abys je nějak zkombinoval a provedl stejně neprůhledný důkaz sporem. Žiju v naději, že matematický důkaz bude možné na střední potkat i jindy než v prváku během probírání základů logiky. Právě důkazy jsou nakonec tím, v čem je matematika tak chytrá a čím nejvíc donutí člověka si pořádně rozmyslet, s čím zachází (a schází). :-)

Omezení časové kapacity výuky na střední jsem si vědom, proto jsem psal primárně o diskrétní matematice. Matematika má hodně velkou hodinovou dotaci, takže se mi zdá, že je v ní větší volnost pro změnu. Pro výuku programování potřebuješ studenty, kteří chtějí myslet; diskrétka má šanci je nakopnout správným směrem.

V souvislosti s tím mě napadá, že ve čtvrťáku je na ni už pozdě. Naopak třeba exponenciální rovnice asi člověk moc často nepoužije (ani v životě, ani během studia střední), takže by se mohly odsunout. Nemám bohužel přehled, jak je uspořádané učivo po přechodu na ŠVP, ani jestli se náhodou nezvýšil podíl diskrétky. Ze sestry vypáčit něco o škole, zvlášť o matematice, bývá problém. Soudě podle studentů jiných škol je situace skoro všude srovnatelná a diskrétky se učí minumum. Problém mi připadá aktuální.

Za článek o vietnamské výuce informatiky díky!

U Wordu a HTML mi myslím chyběla dobrá motivace, proč bych se takové věci měl učit. Drtivá většina sekretářek (což je typická cílová skupina kancelářských programů) stejně neumí víc než mačkat čudlíky na panelech nástrojů (pardon, ribbonu) a typografických chyb jsou všude mraky. (Bylo pro mě překvapivé zjištění, že Word dodnes neumí nedělitelnou mezeru; umí jenom pevnou, která má konstatní šířku.) Zkoumal jsem ho především díky své hackerské povaze – snažil jsem se zjistit, co ta věc všechno umí (a k čemu je to dobré). Možná by s dobrou mativací šly kancelářské programy vyložit spolu s HTML za zlomek času.

Pro představu, kvůli čemu je potřeba motivace k Wordu, typografii (kterou jsme probírali spolu s ním) a HTML:

• Typografické chyby jsou všude – k čemu je dobré snažit se je nedělat? (Text se mnohem lépe čte. To jde doložit textem, kde je chyb nadprůměrně mnoho na jednom místě – v Blesku, Aha! a podobných plátcích není problém příklad vybrat.)

• Proč se namáhat s vytvářením stylů, když můžu to samé naťukat z panelu nástrojů během psaní? (Tohle jsme měli motivované celkem dobře možností změny stylu, která se projeví všude. Samotná změna už ale motivovaná pokud si dobře pamatuju nebyla. Přitom třeba na bakalářskou práci nebo pro sepsání článku na konferenci dostane člověk šablonu, od které se nesmí odchýlit; kusy textu vyrobené mimo rámec šablony je potřeba přeformátovat a bez stylů by to bylo naprosto nezvládnutelné.)

• Proč chtít vyrábět HTML? (Průměrný vyhledávač si s jiným formátem poradí špatně nebo vůbec. Celý web je na HTML postavený.)

• Proč se učit HTML, když můžu stránku naklofat ve Wordu (nebo něčem jiném) a pak si ji uložit jako HTML? (Krátké prohlédnutí HTML výstupu nějakého WYSIWYGu by mohlo být dost odstrašující. Spuštění v textovém prohlížeči – dobře simuluje pohled robotů vyhledávačů! – je také zajímavý zážitek. Opáčko výhod stylů z Wordu snadno motivuje CSS, pohled na sadu souvisejících dokumentů zase snadno motivuje oddělení CSS do extra souboru. Rozzipování DOCX dokumentů a prohlédnutí obsahu dobře ilustruje, že jde vlastně pořád o to samé a díky znalosti HTML je možné lépe porozumět tomu, jak Word ukládá dokumenty.)

U PowerPointu bych osobně dělal jenom rychlý průlet, vyrobil PDFko nebo miniweb o jeho featurách, vyrobil sadu vzorových chyb a nechal na jiných předmětech, aby si každý vyzkoušel, jak se taková prezentace dělá. Projektů všeho druhu se dělá hromada, takže není potřeba vymýšlet něco umělého pro účely hodin IVT. Slidy jsou koneckonců u prezentace až druhotná část, hlavní je její strukturování obsahu a práce s jazykem, což zcela jednoznačně patří do hodin českého jazyka.

Excel už docela dobře motivuje k tomu, aby se člověk naučil programovat a na co Excel nestačí, vyřešil si vlastním skriptem. Access by pak mohl motivovat k SQL; to většině lidí přijde hrozně jednoduché a magicky silné. :-)

Zase jsem se rozkecal. Snad to k něčemu bude. :-)

Seminář z biologie pro třetí ročníky: 6.5. opakování Chromista,z botaniky vlastnosti čeledí, seminární práce - odevzdání a rozdělení oponentům

Palec: Podle mě je problém spíš v tom, že třeba mně osobně připadá jako užitečné a „naprosto elementární“ všechno, co jsem se doteď naučil na Matfyzu. Jsem ve druháku a doopravdy jsme zatím nebrali nic, co by se nedalo v lehce zjednodušené formě vyložit i na střední škole. Navíc jsou to často věci užitečné pro život a jistě by se lidstvu hodilo, kdyby je znali všichni a ne jen půl promile populace. Jenže střední trvá jenom čtyři roky a nedá se tam stihnout všechno.

To už bych spíš posílil výuku informatiky celkově, kterou jsem na základce neměl vůbec (ano, čtete správně. Vůbec se nevyučovala) a která se na našem gymplu omezuje na Word a HTML, což je taky dost špatné. Pro příklad nemusíme chodit daleko, stačí do Vietnamu: http://neil.fraser.name/news/2013/03/16/

Instruktáž ohledně zacházení s disketami bych pochopitelně vynechal. :-)

Narazil jsem na výborný článek o tom, že na středních školách se učí málo diskrétní matematiky. V USA očividně mají stejné problémy jako my. Přečtení vřele doporučuji zainteresovaným studentům i pedagogům.

http://www.artofproblemsolving.com/Resources/articles.php?page=discretemath

Z mé strany je to tak trochu lobbing za informatiku, kde je diskrétní matematiky potřeba dost, ale hlavně se mi z článku líbí argument, že problémy z diskrétní matematiky jde v životě potkat přímočařeji a častěji než problémy z analýzy nebo algebry.

Dobrý den,
kdy budou na internetu podrobnější rozpisy MZK, tedy zejména s konkrétními čísly učeben?
Děkuji,
Jan Cíza

Seminář z biologie pro třetí ročníky: 29.4. opakování z botaniky pro chybějící z 15.4., seminární práce - odevzdání a rozdělení oponentům

velká (třídní, profesorů) - 35,-
skupinka - 20,-
pasovky - 50,-

Prosím, nepamatuje si někdo, kolik stojí fotky? Děkuji

Zpráva pro 2.B: Nezapomeňte ve čvrtek na poznávačku, domluva platí, ikdyž ve st není cvičení.

Seminář z biologie pro třetí ročníky: 15.4. opakování z botaniky, seminární práce - závěrečné konzultace, SP studentek Horáčkové, Hodoušové a Ječmenové k vyzvednutí u sy

Seminář z biologie pro třetí ročníky: 7.4.celkové opakování z botaniky, doplnění referátů z odborné literatury, seminární práce - závěrečná konzultace

Seminář z biologie pro třetí ročníky: opakování rozmnožování u rostlin dle schémat, botanické pojmy

Seminář z biologie pro třetí ročníky: opakování rozmnožování u rostlin dle schémat v učebnici

Seminář z biologie pro třetí ročníky: opakování pojmy z obecné botaniky - viz seznam.

Seminář z biologie pro třetí ročníky: opakování cévní a mízní soustavy

už ho mám, nějak jsem to na webu přehlédnul

Dobrý den, můžu se zeptat, jestli existuje nějaký email jako kontakt na celou školu? Do kanceláře apod.?

Seminář z biologie pro třetí ročníky: opakování cévní a mízní soustavy - příprava na přednášku z imunologie; odevzdání anotace k odbornému článku - chybějící si vyzvednou zadání

Seminář z biologie pro třetí ročníky: společné opakování pojmů z botaniky

2Barbora
Kód oboru je pro čtyřleté studium: 79-41-K/41 GYMNÁZIUM
Sekce Uvod -> Pravní informace, řády