Do kladenského gymnasia jsem nastoupil v tercii r. 1938 po okupaci pohraničí, kde jsem studoval první dva roky na reálném gymnasiu v Karlových Varech. Za týden po maturitě jsem nastoupil jako horník na dole Prago. 

Nejvíce na mne zapůsobily vlastenecké postoje drtivé většiny učitelů v těžké válečné době. Vzpomínám například na tichou manifestaci ve třídě, kdy jsme povstáním uctili památku popravených vysokoškolák v listopadu 1939. Vzpomínám i na hrůzné dny lidické tragédie v červnu 1942, kdy nám fašisté popravili spolužáka Karla Stříbrného, který seděl v lavici se mnou. V těchto přetěžkých dobách jsme vždy cítili, že naši učitelé smýšlejí stejně jako celá třída, a že se na ně můžeme ve všem spolehnout. 

Obecně mohu říci, že velká většina našich učitelů měla vysokou odbornou i morální úroveň. Nikdy však nezapomenu na vynikajícího přírodovědce - prof. dr. J. Žofku. Byl to přírodovědec tělem i duší, skvělý odborník předobrého srdce. Dovedl ve mně vzbudit zájem o biologii a přírodovědná bádání a byl vlastně „agens movens" mého životního zaměření.