Vzpomínáte na sovičky? Choulí se nenápadně na jižním konci bývalé kaple, ze tří stran, ve čtyřech hloučcích a v počtu osmnácti ptačích kousků celkově. Koukali jste na ně taky, když se hodina táhla a myšlenky odlétaly z oken ven? Je to zvláštní-symbol moudrosti na zdech školy, opravdu velké klišé-a přitom ty sovičky jsou tak roztomilé, tak trvale vyjukané. Ony nemohou za to, že tam sedí natěsnané jedna na druhé, ony nemohou za mlčenlivost a klid, který lidem připomíná rozvážnost mudrce. Stejné klišé je hrdost absolventa na svou starou školu. Ale může ten moudrostí poznačený ústav za to, že dělá dobře svou práci? On si hrdost zaslouží.